SKOLIOZA // okolí kolem mně//

Ahoj všichni v tomhle článku bych vám chtěla napsat pár věcí mimo mojí operaci. Když sem šla na operaci bála sem se jak mě pak okolí přijme. Věděla sem ,že nebudu moct dělat věci jako normální děcka. Chyběla sem ve škole nějaké 2,5 měsíce. Když sem přišla poprvé do školy. Nikdo se semnou nebavil. Pak sem dostala ten invidual a nebyla sem vlastně celý půl rok ve škole a učila se doma. Všechny testy sem udělala. Pak sem tu nastoupila do 9.třídy. Bavilo se semnou pár lidí. Ted až po dalším půl roku sem si uvědomila ,že mám ve třídě opravdové 2 kamarádky ,které při mně stály. Pokud tento článek čtete chtěla bych vám poděkovat. Ony vědí koho tím myslím. Pak tu byli lidi ve třídě ,které otravovalo ,že je paní učitelka pořád upozorňovala ,že sem po operaci a,že si mají dávat bacha. Hodně lidí se semnou přestalo bavit ,protože sem ta divná holka co má v zádech šrouby. A ,že to co mi je vlastně není vůbec strašný. Ale oni si neuvědomují co je to za bolest a čím si ten člověk prošel. Takové lidi vážně miluji co soudí a o té dané věci vážně nic nevědí. A pak ty lidi co na vás koukají jak na mimozemšťana.Ale oni si neuvědomují ,že vy jste si ten osud nevybrali.Pak bych tu rovnou spojila i jednu věc ,když vy slyšíte danou věc na vlastní uši. A pak ten dotyčný říká ,že nic takového neslyšel. A ještě vám vynadají ,že lžete. Takovýhle lidi vážně nikdy nepochopím.
Hrozně by mě zajímal váš názor na tohle.
xxGabrielle